Dopis od přítele
Drahý příteli, jak se ti daří? Rád bych ti poslal pár slov, abych ti řekl, jak tě miluji a jak o tebe pečuji.
Včera jsem tě viděl, jak hovoříš se svými přáteli. Celý den jsem čekal a doufal, že si pohovoříš i se mnou. Když nastal večer, daroval jsem ti k zakončení dne velkolepý západ slunce a čerstvý vánek, abys sis odpočinul a čekal jsem. Ale ty jsi nepřišel. Och, ano jakou bolest mi působí, jsem -li takto opomíjen, přesto tě však miluji. Dnes v noci jsem tě viděl usínat a jak jsem zatoužil, abych se dotkl tvého čela, rozlil jsem po tvé tváři i polštáři měsíční paprsek a stále jsem čekal. Ty jsi však přesto ke mně nepromluvil. Probudil ses pozdě a hned jsi odešel do práce a mé slzy se smísily s deštěm, neboť právě pršelo. Dnes vypadáš tak smutně, že mi to láme srdce, protože já rozumím. I mne přátelé tak často opouštěli a zraňovali. Kdyby ses aspoň se mnou rozdělil o svou bolest a samotu. Jsem si jist, že bych tě mohl potěšit! Miluji tě, víš a snažím se ti to říci modří oblohy a hebkou zelení trávy, šeptám ti to listovím stromů a píši ti to barvou květů. Volám k tobě o své lásce horskými potoky a do ptáků vkládám milostné písně, aby ti je zpívali. Odívám tě teplem slunce a ovzduší provoňuji vůní přírody.
Má láska k tobě je hlubší než oceán a větší než ta nejživější ze tvých žádostí. Och, kdybys jen vůbec věděl, jak rád bych chtěl s tebou hovořit a doprovázet tě na cestě. Vím,že je to na této zemi těžké! Opravdu to vím, žil jsem na ní. Volej mě, žádej mě, volej ke mně, nezapomínej na mě. Mám tolik věcí, o které bych se chtěl s tebou rozdělit.
Už tě nebudu obtěžovat, jsi svobodný v tom, přijměš -li mne za přítele. Rozhodnutí je na tobě. vyvolil jsem si tě však, a proto budu na tebe čekat, neboť tě miluji.
Tvůj přítel Ježíš





