4. neděle adventní - cyklus C

 Letos je advent velmi krátký, ze čtvrtého adventního týdne nám tentokrát zůstala jen neděle. Její liturgické texty nás přivádějí už zcela blízko k tajemství vánočních svátků a v četných výpovědích obsahují to, co shrnuje poslední adventní preface větou:"Neboť už svítá na den vykoupení a blízko je doba naší spásy, kdy přijde zachránce, náš Pán Ježíš Kristus." Kdo se opravdu těší - děti nám v tom mohou být dobrým příkladem - už jakoby prožívá předmět své naděje. Plný radosti se chová tak, jakoby očekávaný okamžik už nastal. Pravou vánoční radost přejeme všem! Nicméně nezapomeňme ani na druhý aspekt adventu: očekávání příchodu Pána na konci věků, očekávání našeho - mého - setkání s ním. I pro tuto chvíli je potřeba teď žít, jako by už nastala. V radosti prožívat čas naší naděje.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- "Stůl slova" od Aleše Opatrného: https://pastorace.cz/stul-slova
- Od různých autorů (převážně od A. Scarana): https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/tema_tydne/
LITURGICKÝ KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar

VSTUPNÍ ANTIFONA
Rosu dejte, nebesa, shůry, právo ať se vyleje jako déšť z oblak; ať se otevře země a zplodí spásu!
VSTUPNÍ MODLITBA
Prosíme tě, Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení: a dej, ať nás všechny, kteří jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ
Prorok Micheáš působil v Judsku v 2. polovině 8. století př. Kr. Byl současníkem Izaiáše, s kterým vykazuje některé společné rysy. Jeho doba byla ve znamení sociální nespravedlnosti a úspěšného dobývání asyrské velmoci. Králové z Davidovy linie neplnili své poslání, a proto Bůh dává zaslíbení o jiném vládci. Z maličkého Betléma (a ne z bohatého a mocného Jeruzaléma!) vzejde Boží vládce z Davidova rodu. On osvobodí zbytek Izraele od cizí nadvlády a umožní nový exodus. Nebude kralovat jenom nad Izraelem, ale nad celým světem. Odstraní veškeré boje i napětí mezi lidmi a přinese ten pokoj, který byl původně v ráji.
Mich 5,1-4a
Toto praví Hospodin: "A ty, Betléme efratský, maličký jsi mezi judskými rody, z tebe mi vyjde ten, který bude vládcem v Izraeli, jeho původ je od pradávna, od věčnosti. Proto je Hospodin opustí až do doby, kdy rodička porodí; potom se zbytek jeho bratrů vrátí k synům Izraele. Bude stát a pást v Hospodinově síle, ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha, oni pak budou požívat míru, neboť jeho moc se rozšíří až do končin země. On sám pak bude pokojem."

ŽALM 80
Odpověď:   Pane, Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Slyš, Izraelův pastýři, - skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, - probuď svou sílu - a přijď nás zachránit!
Bože zástupů, vrať se, - shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! - Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, - výhonek, který sis vypěstoval!
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, - nad člověkem, kterého sis vychoval. - Už od tebe neustoupíme, - zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

2. ČTENÍ
Anonymní autor listu Židům cituje z řeckého překladu Starého zákona (Ž 40,7), aby osvětlil absolutní novost Kristovy události: Kristovo tělo nahrazuje "oběť" a "dary" staré smlouvy. Kristovo "tady jsem" je svolením k vůli Otcově, aby přišel na svět v podobě člověka. Tato Otcova vůle zahrnuje zároveň obětování Kristova těla na kříži. Z toho je vidět, jak je vtělení úzce spojeno s tajemstvím Velikonoc: jedná se o jedno tajemství spásy! Ježíšovo "tady jsem" při vtělení a smrti na kříži nám otevírá cestu, abychom se mohli setkat s Bohem. Jeho "ano" vůči Bohu umožňuje i lidské "ano" k přijetí Boží nabídky spásy.
Žid 10,5-10
(Bratři a sestry!) Když Kristus přicházel na svět, řekl: "Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: ´Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.’"
Po prvních slovech: "dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu" - a přece to všechno se obětuje podle Zákona - hned dodává: "Tady jsem, abych plnil tvou vůli." To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto "vůlí" jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.

Zpěv před evangeliem
Aleluja. Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova. Aleluja.
EVANGELIUM
Po Gabrielově zvěstování Maria spěchá k Alžbětě, aby uviděla dané znamení o jejím zázračném početí (Lk 1,36). Mariin spěch je způsoben radostí z víry plné očekávání, která se pak rozvine v Boží chválu (Magnificat). Po Mariině pozdravu Jan v lůně své matky poskočí radostí (srov. Mal 3,20) - už od "počátku" tak poukazuje na Ježíše. Co nemůže dítě, učiní matka: zvolá prorocky mocným hlasem a vysloví první vyznání o Kristu pod vlivem Ducha. Eschatologická radost dítěte je vyvolaná příchodem Mesiáše - je to předzvěst jásotu "přítele ženicha". Maria je blahoslavena pro svou víru (protiklad k Zachariášově nedostatku víry: Lk 1,18nn). Ona je matkou víry. Vírou přijala Slovo nejprve ve svém srdci a pak také v těle.
Lk 1,39-45
V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem:
"Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!"

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Nasytil jsi nás, Bože, svátostí, v níž se nám tvůj Syn dává za pokrm na cestě k věčné spáse; pomáhej nám, ať se dobře připravíme na blížící se slavnost narození našeho Spasitele, abychom se v den jeho příchodu mohli radovat ze setkání s ním. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
K ZAMYŠLENÍ
Naše čekání je u konce, nastává pohyb, realizuje se přicházení, uskutečňuje se setkání: "Z tebe, Betléme efratský, mi vyjde ten..., jehož původ je od pradávna, od věčnosti" (Mich 5,1), praví sám Hospodin skrze proroka Micheáše. "Izraelův pastýři, ...přijď nás zachránit" (Ž 80), volá žalmista; autor listu Židům nám připomíná slovo Kristovo, vyřčené, když přicházel na svět: "Tady jsem, abych plnil tvou vůli, Bože" (Žid 10,7). A v Lukášově evangeliu se Alžběta pokorně ptá: "Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?" (Lk 1,43). V pravdě se tedy oslavuje Advent - Příchod, radostný vstup Boha do našich dějin, jeho vtělení a přicházení. Lze snad jen v úžasu zůstat stát a s chválou obdivovat nová a nová setkání nekonečného a věčného Boha s konečným a omezeným člověkem. Ztišit se nad tajemstvím Vánoc.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
PONDĚLÍ  21. 12.
Sof 3,14-18a
Lk 1,39-45
Komentář:
Sof 3,14-18a
"Neboj se ... Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe." Přichází den, kdy budeme znovu slavit tuto skutečnost. Co mi ještě brání v připravenosti na slavení, co ještě potřebuji odložit?

ÚTERÝ  22. 12.
1 Sam 1,24-28
Lk 1,46-56
Komentář:
1 Sam 1,24-28
Anna ani po létech nezapomíná na vděčnost za vyslyšení své úpěnlivé prosby vůči Hospodinu. Za co mohu být vděčný(á) já? A jsem?

STŘEDA  23. 12.
Mal 3,1-4.23-24
Lk 1,57-66
Komentář:
Mal 3,1-4.23-24
Hospodin posílá své posly, posílá své proroky, abychom nezapomínali na "Panovníka, kterého hledáte". Jsem ochoten naslouchat jejich slovům? Jsem otevřená vnímat je jako Boží posly, sdělující věci důležité pro můj život?

ČTVRTEK  24. 12. Štědrý den
2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16
Lk 1,67-79
Komentář:
2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16
Boží plány jsou jiné než naše. I Kristus se rodí jinak a jinde, než si lidé představovali. Jsem připraven odložit své představy? Jsem ochotna odložit svá očekávání a přijmout Boží dar - narozeného Krista - který i mně přinesl (a přináší) spásu?

PÁTEK  25. 12. slavnost Narození Páně - ve dne
Iz 52,7-10; Žid 1,1-6
Jan 1,1-18
Komentář:
Iz 52,7-10
Poslem, "který zvěstuje radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj", mám být i já. Obdarován Kristovým narozením, obdarována spásou, kterou Kristus přináší, mám obdarovávat i já.

SOBOTA  26. 12. svátek sv. Štěpána
Sk 6,8-10; 7,54-60
Mt 10,17-22
Komentář:
Sk 6,8-10; 7,54-60
Moje víra - Boží dar, mající svůj počátek v Kristově narození - mne má vést k vydávání svědectví a k ochotě přijmout a nést utrpení. Bůh mi k tomu chce dát svoji milost a sílu - tak jako Štěpánovi.

***
KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- "Stůl slova" od Aleše Opatrného: https://pastorace.cz/stul-slova
- Od různých autorů (převážně od A. Scarana): https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/tema_tydne/
LITURGICKÝ KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar

- www.vira.cz -